Šlo to skoro ruku v ruce. Lidé objevili, že sex není jen nutný pro reprodukci, ale může být také příjemný. A vznikla potřeba antikoncepce. Důkazy o tom, že se ženy snažily zabránit těhotenství, najdeme už ve starověku. Přitom ještě našim prababičkám se o malé pilulce, díky níž si žena může bez rizika otěhotnění dovolit takřka cokoli, kdekoli a kdykoli, ani nezdálo.

Antikoncepce? Na co?

Pro moderní ženu 21. století jsou tyto otázky asi bezpředmětné. Nebo to tak může na první pohled vypadat. Počet žen, používajících hormonální antikoncepci, se v současnosti pohybuje kolem sta milionů. Přitom je mnoho států, kde něco takového nepřipadá v úvahu. Důvodů je několik, třeba neznalost, nedostupnost, finance a náboženství. Ale omezme se na vyspělé státy. Je samozřejmostí, že ženy plánují, kdy a kolik dětí chtějí. Už dávno se nejedná o hru náhody. Ale jak to bylo dřív?

Začneme-li skutečně od začátku a vydáme se do pravěku, zjistíme, že tehdejší lovkyně mamutů otázku nechtěného těhotenství také příliš řešit nemusely. Tehdejší žena menstruovala asi jednou za tři až čtyři roky. Intervaly mezi porody se udržovaly díky kojení. Dokud dítě nebylo schopno přijímat stejnou potravu jako dospělí, musela ho matka kojit. Hladina hormonů v jejím těle zabraňovala dalšímu otěhotnění. Jenže pak se doba změnila a ženy našly způsob, jak neustálé kojení obejít. „Odměnou“ jim je od té doby ovulace a menstruace jednou za měsíc, tedy prakticky neustálá možnost, chcete-li „hrozba“, otěhotnění.

Onan a první gynekolog

Netřeba se pohoršovat, když řekneme, že ve starověku milovali sex podobně jako my dnes. Připomeňme slavnou Kámasútru či nejeden „hambatý“ výjev, zobrazený na archeologických nálezech. Ve starověku bylo lékařství na vysoké úrovni. Také některé tehdejší antikoncepční metody byly založeny na správných dohadech a empirických poznatcích. Narozdíl od středověku, kdy žena, řídící se podivnými návody, založenými převážně na lidových pověrách, nejenže otěhotněla, ale mohlo jí být při sexu i pořádně špatně.

Pravděpodobně nejstarší a dodnes velmi rozšířenou formou antikoncepce je přerušovaná soulož. Jako první ji měl praktikovat mytický Onan, který se sice miloval s vdovou po svém bratrovi, ale sperma vypouštěl na zem. Příklad si z něj berou muži odnepaměti – nebo se o to aspoň snaží. Statistické průzkumy dokázaly, že muž, využívající pouze tuto formu antikoncepce, zplodí v průměru jednoho potomka za méně než pět let. Není divu, že se objevila snaha vymyslet něco spolehlivějšího.

Prvním historicky doloženým gynekologem byl jistý In Dradar Ina, působící u dvora egyptského panovníka Ramesse III. (1188 – 1157 před n. l.). Nejstarší recept na antikoncepci byl však v té samé říši vystaven už o půl čtvrtého století dříve. Je zapsán na papyru a doporučuje ženám zavádět před pohlavním stykem do pochvy krokodýlí trus.

Egypťan In Dradar Ina radil používat jako antikoncepci nápoje ze sladkého piva, sádla a ostrého koření. Pak přesídlil do Babylónie a jal se prosazovat šťávu ze sladkého dřeva či palmové a hroznové víno. Pochopitelně jeho antikoncepční metody občas selhaly. Proslýchá se, že pak ve vší tajnosti prováděl potraty.

Staří Egypťané však měly v zásobě ještě jeden spolehlivý trik. Z vosku a rozdrcených jader granátových jablíček vyráběli jakési „antikoncepční čípky“. Plody granátových jablek obsahují estrogen, který hraje v dnešní hormonální antikoncepci důležitou roli. S trochou nadsázky tedy můžeme říct, že už tehdejší lidé položily základy moderním pilulkám. Archeologické nálezy též dokazují, že se ve starém Egyptě objevily první předchůdci nitroděložních tělísek. Byly jimi malé kamínky či tampóny z bylin.

Amulety a jiné podivnosti

Ve středověku byl sex tabu, tak není divu, že se vývoj antikoncepčních metod zastavil, ba začal ubírat opačným směrem. Ženy, které se nechtěly vzdát omamného hříchu, musely podstoupit všemožné „zaručeně fungující“ procedury, kterými prošly jejich báby i prabáby. Některé metody byly naprosto neúčinné, jiné zdraví nebezpečné nebo obojí dohromady.

Poměrně neškodná, ale také naprosto neúčinná byla antikoncepce ve formě prazvláštních amuletů. Proti nechtěnému těhotenství prý zaručeně chránilo žebro černé kočky, sušené pohlavní orgány vačice či maz z ucha muly. Středověké ženy také věřily ve spolehlivost čarovných rituálů. Mezi nejzajímavější patří pověra, že pokud žena před milováním plivne třikrát do tlamy žábě, nemusí se nechtěného potomstva obávat.

V jedné české středověké kronice se píše, že ženu před otěhotněním ochrání, když vypije sklenici vody, v níž kovář zchladil rozpálené kleště. Na první pohled bychom tuto „pověru“ zařadili mezi plivání do žabí tlamy a nošení váčků s lasiččinými varlaty. Avšak odborníci se zamysleli a zjistili, že tato metoda mohla skutečně fungovat. Do vody se ze žhavého kovu dostaly olověné ionty, které milenčin organismus přiotrávily natolik, že na tvorbu potomstva neměl ani pomyšlení. Dnes by však chronická otrava olovem jako vedlejší účinek antikoncepce prošla stěží. Avšak proti doporučení, že žena, která nechce otěhotnět, má před stykem sníst pár živých vos, to pořád nic není!

Do středověku bychom se měli také vydat, hledáme-li první předchůdce kondomů. Prezervativy se vyráběly z ovčích střívek, rybích měchýřů či dokonce plátna. Výroba gumy se zdokonalila až v 19. století. Do té doby se také datuje vznik kondomů, jak je známe dnes.

Zázrak jménem antikoncepční pilulka

Jak už bylo řečeno, historie hormonální antikoncepce sahá někam do starověku, kdy staří Egypťané používali proti nechtěnému početí jádra granátových jablíček, obsahující hormon estrogen. Novodobé pilulky vznikly mnohem později. První hormonální antikoncepční prostředek byl schválen a uveden na trh v roce 1960. Jednalo se o takzvaný Enovid americké firmy Searle. O rok později se pilulky dostaly do Evropy. Byly k dostání pod jménem Anovlar a vyráběla je firma Schering.

Avšak abychom nepředbíhali. První výzkumy v této oblasti proběhly už o několik desetiletí dříve. Vyšlo se z myšlenky, že žena neotěhotní, pokud už těhotná je. Cílem hormonální antikoncepce tedy bylo navodit v těle ženy takovou rovnováhu, jako by v jiném stavu byla. V roce 1937 insbrucký fyziolog Ludwig Haberlandt dokázal, že hormon progesteron, který je ve vysoké míře vylučován v těhotenství, umí zabránit ovulaci. Zkoumal to sice na samicích králíka, ale cesta k člověku nebyla zas až tak dlouhá.

Výroba první antikoncepční pilulky se však neobešla bez problémů. Naopak, bylo jich hned několik. Progesteron nejenže byl nákladně získatelný, navíc nešel podávat orálně, protože se rozkládá v trávicím ústrojí. Mezníkem byl rok 1951, kdy se podařilo vyrobit takzvaný norethisteron, který je v prostředí trávicího traktu stabilní. Netrvalo dlouho a hormony se začaly kombinovat. Přišlo se na to, že proti ovulaci působí také hormon estrogen – a jsme zase zpět u egyptských granátových jablíček.

Cesta antikoncepční pilulky na trh nebyla zrovna dvakrát jednoduchá. Ostatně jako je to se vším novým, i ona byla zprvu přijímána s nedůvěrou. Přestože je dnes hormonální antikoncepce považována za jeden z nejvýznamnějších medicínských objevů 20. století (vedle antibiotik a očkování), zprvu proti ní stálo mnoho nepřátel. Konservatismus, náboženství, strach z rizik. Nutno dodat, že vše nebylo úplně neoprávněné.

V době zrodu obsahovaly pilulky velké množství hormonů, což mohlo vést k vedlejším účinkům. Právě ty se staly největším strašákem všech žen, které chtěly svůj budoucí mateřský život řídit za pomoci pojídání „zázračných“ pilulek. Zatímco v současnosti obsahuje průměrná pilulka méně než 30 ug estrogenu, v 70. letech to bylo 150. Progestinu je v dnešních tabletách jedna desetina původního množství.

Ačkoli pro mládež 60. let byly antikoncepční pilulky doslova požehnáním, v 80. letech vypukla panika. Výzkumy naznačily, že užívání hormonální antikoncepce může být zdravotně nebezpečné. Pilulky měly mít souvislost s rakovinou prsu, mozkovými příhodami, infarktem a vznikem krevních sraženin. Vědci se začali antikoncepčním práškům velmi věnovat. Výsledek byl jasný – je třeba snížit množství obsažených hormonů. Na nových pilulkách prakticky bez vedlejších účinků se stále pracuje. Ačkoli ty dnešní jsou s velkou pravděpodobností naprosto bezpečné, nepřestává se přemýšlet nad možností ještě většího snížení dávek hormonů a výrobou nových progestinů.

Comments (1)

Subscribe to this comment's feed

...
written by Irča , December 05, 2008

Zajímavé, pouze bych doplnila, že věta: „Dokud dítě nebylo schopno přijímat stejnou potravu jako dospělí, musela ho matka kojit. Hladina hormonů v jejím těle zabraňovala dalšímu otěhotnění.“ patří také mezi mýty. Což Vám potvrdí každý gynekolog. .

Show/Hide comment form

Name

Website

Comment

smaller | bigger

Subscribe via email (Registered users only)

Write the displayed characters

Add Comment Preview