Šestinedělí, jak už ostatně vyplývá z názvu, je období šesti týdnů po porodu a to ať porodíte klasicky nebo císařským řezem. Je to období, kdy by se tělo, tedy zejména vnitřní pohlavní orgány, měly dostat zase do téměř původního stavu jako před otěhotněním. Píši “téměř” záměrně, protože na těle ženy je již navždy poznat, zda rodila či nikoliv. Děloha se nejvíce zavinuje po kojení, díky vyplavenému hormonu oxytocinu. Při prvním dítěti zřejmě žádné bolesti neucítíte. O to více Vás může překvapit, když už jako zkušená druhorodička, ucítíte vždy při kojení a po něm bolest břicha. Nejhorší to je první dva, tři dny. Při třetím dítěti je zavinování cítit ještě silněji.

Většina žen ví, že v období šestinedělí musí dodržovat zvýšenou hygienu. Žena by se měla opláchnout vždy po každém kojení (uvolňují se více očistky z dělohy) a po každé toaletě. To platí u žen, které rodily klasicky a mají porodní poranění. Jinak hrozí, že by se do poranění mohla dostat infekce a špatně by se zahojila. Tento zpřísněný režim je třeba dodržet alespoň dva či tři týdny, pak už stačí hygiena 2-3x denně. Samozřejmostí je nošení jen jedné vložky a její častá výměna. Vhodné, k usnadnění hojení, je i nechat ránu větrat. Lehnout si tedy do postele, vložku umístit pod sebe a bez kalhotek s koleny od sebe větrat. Zejména v létě ve vedrech je to žádoucí. Jestliže se totiž porodní poranění zahojí špatně, může s tím mít žena pak dlouhodobě problém zejména v podobě bolesti při pohlavním styku.

Po císařském řezu zase musíte alespoň 2x denně osprchovat jizvu. Nebojte se na ni sáhnout a pěkně vodou a mýdlem omývat.

Důležité je v šestinedělí také abstinovat v oblasti sexuálního života. Důvodem je opět riziko infekce, která by případným pohlavním stykem mohla být zanesena do dělohy, kde je velká raná plocha po odloučení placenty. Je lepší abstinovat i v případě, že už nekrvácíte a se sexem počkat, až po kontrole u svého gynekologa. Ostatně většina žen v tomto období po sexu nikterak neprahne, jsou přirozeně unavené z neustálé péče o miminko. Ovšem tatínci bývají nedočkaví. Lze to řešit nekoitálními sexuálními praktikami.

Většina žen už ale neví, že v šestinedělí probíhají velké psychické změny. Všechny očekávají, že se přece konečně dočkaly, mají svoje miminko a budou ihned šťastné se srdcem planoucím mateřskou láskou… Ovšem po porodu 60-80% žen prožívá tzv. poporodní blues, tedy rozladění, nejistotu, náladovost. Opadne bezprostřední pocit štěstí těsně po porodu, endorfiny se odplaví. Je tu únava. Najednou mají maminky strach, zda zvládnou péči o miminko, obzvláště, když vidí, jak je malé, zranitelné a zcela závislé. Šokuje je, že hned necítí onu silnou mateřskou lásku. To se samozřejmě stydí komukoliv říci, protože si připadají divné, o to více se tím ale trápí. Tento pocit zase zhoršuje tu nejistotu, zda maminka zvládne péči o miminko, když má pocit, že ho málo miluje. Pak se druhý, třetí den probudí a mateřská láska je TU. Hned by žena za miminko i dýchala. Jenže ouha, místo aby se tedy psychika zlepšila, může se zase zhoršit. “Vždyť ten malý uzlíček je můj největší poklad a co když to nezvládnu?!” Navíc teď definitivně ženám dojde, že se jim zcela změnil život. Navždy. K tomu přistupuje únava, která se den za dnem zhoršuje a zhoršuje, jak vzniká deficit spánku. No zkrátka -šestinedělí je snůška rozporuplných pocitů a některé mohou být i negativní a maminky by o tom měly vědět, aby je takové pocity nevyděsily. Je to prostě normální. Ovšem je třeba mít kolem sebe chápající okolí. Zejména tatínek by se neměl vyděsit, když najde manželku vzlykající nad miminkem, “že to nezvládne”. Jen pár procent maminek situaci opravdu nezvládne a propadne se do deprese či dokonce laktační psychózy a musí být psychiatricky léčeno.

Dalším častým problémem šestinedělí bývá kojení. Člověk by řekl, že to je nejpřirozenější věc na světě a že to půjde samo. Mléko se tvoří až za cca 48 hodin (72 hodin po císařském řezu). Mezitím ale maminky v euforii, že se miminko přisálo - konečně - nechávají malému cucat a dumlat bradavky. To je zásadní chyba! Miminko Vám bradavky rozkouše a kojení pak bude utrpením. Kdo má citlivé bradavky, tak i tak první dva týdny kojení může velmi bolet. Chce to vytrvat, citlivost bradavek zmizí a kojit můžete, jak dlouho budete chtít. Rozhodně se to “utrpení” vyplatí. Někdo má mléka málo, někdo hodně. Množství mléka se samo upraví během 1-2 týdnů, vyrovná se “nabídka podle poptávky”. Některé miminko, zejména má-li novorozeneckou žloutenku, je spavé a nechce sát. Vše má své řešení, jen to chce mít trpělivost a chtít kojit. Jsou-li problémy už v porodnici, ptejte se klidně opakovaně sester. Od toho tam jsou, i když se tak často netváří. Doma, pak můžete zkusit svého gynekologa nebo laktační ligu - kontakty lze najít na internetu.
Velkým problémem je nedostatek spánku a z toho se pomalu hroutící maminky. Je třeba se vyspat! Prostě spěte, když spí miminko. A to spí až 20 hodin denně. Ale pocit, že za 6 hodin nepřerušeného spánku dáte cokoliv, je normální. V tuto chvíli byste měla svůj spánek povýšit nad dokonale naleštěnou domácnost a teplé večeře. O vaření můžete požádat třeba babičky. Ty ostatně většinou rády pomohou. Budete-li unavená a nervózní, pak se to vše přenese na miminko.

Mnoho maminek má po porodu vytlačené hemeroidy. To je velmi bolestivé, zejména při stolici. Lze ale koupit v lékárně volně prodejné léky, které i při kojení můžete aplikovat, např. čípky Preparation H nebo gel dubová kůra. Na změkčení stolice je možné používat třeba glycerinové čípky.

Většina maminek také řeší svoji postavu. Obzvláště, když stále v časopisech vidí “dokonalé celebrity”, které i 20 nabraných kilogramů “hravě” zhubnou během šestinedělí a hned hlásí, jak jsou v kondici, apod. Málokdo má to štěstí, že má po porodu hned ploché břicho. Ani to tolik nesouvisí s nabranými kilogramy. I ženy, které přibraly objektivně málo, mají břicho vytažené. Je to otázka pevnosti svalů. Už v šestinedělí můžete začít opatrně cvičit, pokud jste rodila normálně. Oproti tomu držení diet, jestliže kojíte, se nedoporučuje. Na kojení je třeba, abyste měla přirozenou tukovou rezervu. Hlavně ale hubnutím byste všechny na tuk navázané škodliviny dlouho uložené v těle, jako např. těžké kovy, předávala rovnou do mateřského mléka a tím svému miminku. Za to dokonalá postava opravdu nestojí. Zvolte tedy dlouhé procházky, pohyb a pomalé hubnutí péčí o miminko. Ne nadarmo staré porodní baby říkávaly - devět měsíců nosíme miminko a dalších devět měsíců se dává tělo dohromady!

I přes všechna tato šestinedělská trápení jistě poznáte, že mateřství za to stojí!

Comments (0)

Subscribe to this comment's feed

Show/Hide comment form

Name

Website

Comment

smaller | bigger

Subscribe via email (Registered users only)

Write the displayed characters

Add Comment Preview