Historie masturbace - Starší doba kamenná

Masturbace - Antik

Naprosto jasně se masturbační pomůcky objevily již v dobách starověkého Řecka i Egypta, kdy umělá dilda (v původní řeči Olisbos), pronikla do původního antického umění – již ve 4. století př.n.l.  Že nešlo jen o „jednoduché“ tvary dokazuje například váza s dvojitým dildem (bifalus)  Vzhledem k velké oblibě análního sexu již asi nikdy nezjistíme, zda šlo o lesbickou pomůcku – nebo třeba i manželskou. Tehdejší doba byla neuvěřitelně benevolentní k jakékoliv erotice a spojení stejného pohlaví nebo velké věkové rozdíly byly naprosto běžné. Dilda z již luxusních materiálů byla vítanou pomůckou ve všech druzích vztahů. Onanie byla natolik „normální“, že se umožňovala i žákům ve školách v době vyučování a z období Platóna a Sokrata jsou na tyto radovánky dochovány písemnosti. U těchto dvou pánů, ale šlo vcelku jistě o jistý druh pedofile, protože byli známi tím, že rádi sledovali a podporovali mladé chlapce. V tehdejší době o všem věc naprosto běžná. Nedá se tedy u Platóna pravděpodobně mluvit jen o „platonické lásce“
 

 Sám Diogenes provedl dokonalou veřejnou propagaci masturbace  - kdy se na náměstí odhalil a začal onanovat s vysvětlením, že sexuální potřeby jsou naprosto stejné jako potřeba pití nebo jídla a jejich ukojení se má provádět ihned a kdekoliv.
Také je znám příběh Dionýsa, který měl domluven anální styk s krasavcem  Prosymnósem, ale ten předčasně zemřel. Dionýsos proto vyřezal z fíkovníku umělý penis, který mladíkovi zasadil na hrob a aby splnil svůj slib, nasedl na něj a provedl slíbené (vcelku pašák)

Masturbace a vznik vibrátorů

Pod různými záminkami léčebných prostředků se pevná dilda používala ještě koncem 10. let minulého století. Tyto erotické pomůcky byly uznány coby sexuální stimulátory s rozšířením erotických filmů v třicátých letech.
 

Zvýšením moci církví vznikl i velký odpor k sexualitě a tak není divu, že v Anglii se ve viktoriánské době již zakazovala jakákoliv zmínka o sexu.  Paradoxem zákazů ale je to, že právě tehdy vznikala první gumová dilda či dokonce anální masturbátory.  Existovalo také všeobecné povědomí, že ve veřejných lázních byly nabízeny služby, jež  zahrnovaly speciální   ruční masáže, masáže vodními tryskami a dokonce první vibrátory, poháněné parou. Tato vodoléčba se pochopitelně stávala velmi populární u obou pohlaví.
Zdálo se také zcela normální, že ženy chodily k lékaři, aby se jim dostalo sexuálního uspokojení, které jim doma manžel nenabídl.

Masturbace a orgasmem na hysterii

Mužská onanie byla považována za běžnou a příjemnou zábavu či potřebu, ale již ve starověku vzniká zvláštní chápání ženské sexuality, která začaly být spojená s nemocí zvanou hysterie - jíž trpí ženy (od hystera - děloha). Podle Hippokrata (jehož poznatků se lékaři drželi ještě neuvěřitelně dlouho) je hysterie onemocněním dělohy. Pokud byla děloha zanedbaná, tj. žena se řádně nevěnovala její pravidelné stimulaci, stával se orgán neklidným, a to vyústilo v tzv. hysterii. Vagína a zevní genitál byl považován za součást dělohy. Ta měla putovat celým tělem a způsobovat všem ožné neduhy. (která se mimo jiné projevovala nervozitou, depresemi, příliš silnou touhu po sexu, nedostatkem sexuální touhy, svalovými křečemi, zadržováním vody, nechutenstvím, tendencemi způsobovat problémy, nespavostí, pocity tíže, přílišnému poševnímu zvlhnutí, nedostatečnému poševní zvlhnutí, podivínstvím, úzkostí, přebytkem energie, nedostatkem energie, hubnutím, tloustnutím, pobledlostí, křečemi obličejových svalů,  podrážděností, nevyzpytatelnými náladami a často i nutkavými nemravnými představami a mnoha dalšími. První pokyny k léčbě této zákeřné ženské choroby se objevují v lékařských knihách z 15. století, kde se tvrdí, že žena měla dělohu (tj. dosažitelné vnější části) masírovat prstem. Spousta žen trpící takzvanou hysterií, se léčilo masážemi vnějších rodidel, které vyústilo do křečí a tím přineslo úlevu. Křečovitým záchvatem byl pochopitelně orgasmus (tzv. hysterické paroxysma), který ale dříve vůbec nebyl považován za normální součást ženské sexuality. To, že jej lékaři nepoznali, by mohlo znamenat, že v tehdejší době ženy při pohlavním styku často nedosahovaly uspokojení - většina z nich to ale přinejmenším tušila. Viktoriánská doba by něco takového samozřejmě nepřipustila (je vskutku paradoxem, že si ženy do ordinací chodily pro něco, co doma se svým mužem zažít nemohly), a kdyby lékaři uznali, že svým pacientkám poskytují sexuální potěšení, léčba hysterie by byla zavržena a snadné výdělky by se ztratily v nenávratnu.

Masturbace a Boom vibrátorů od roku 1900

Léčení hysterie se velmi rozšířilo a pro gynekology představovalo výrazný zdroj příjmů, protože "hysterii" samozřejmě nebylo možno takto nikdy plně vyléčit a určitě by se i dnes našla spousta žen, pospíchající na terapii. Léčba byla ale velmi časově náročná, protože lékaři většinu svých ordinačních hodin trávili péčí o bohaté hysterické pacientky. Trh zareogaval pružně a objevily se první přístroje, které zastoupily ruční práci. Gynekologové byli nadšeni, protože dříve za hodinu mohli odbavit maximálně jednu pacientku a s přístrojem na vibrace jich podstatně více. To pochopitelně znamenalo i lepší zisky. Roku 1869 byl zkonstruován první mechanický masážní stroj (v tomto roce si jej nechal patentovat lékař George Tailor) - vibrátor na parní pohon (parní stroj pochopitelně nebyl ve vibrátoru, ale spolu s topičem ve vedlejší místnosti ) . I tak měl lékař většinou jeden přístroj a ženy si k němu docházely na masáže, které byly i tak ještě časově náročné. Mimo parní vibrátory šlo i o různé stolové přístroje poháněné vodou, vzduchem či na benzín nebo křesla, které pacientku různě houpala a natřásala. S příchodem elektřiny a jejím rozšířením se objevily i nové výkonné modely elektromechanických či elektromagnetických  vibrátorů. V osmdesátých letech 19. století přišel s elektrickým vibrátorem Kelsey Stinner a v roce 1880 britský lékař Joseph Mortimer Granville patentoval první vibrátor na baterie, který byl menší, lehčí a levnější. Kolem roku 1900 už vyrábělo více než deset firem vibrátory jak bezdrátové, tak se zapojením do sítě. V roce 1902 patentovala americká společnost Hamilton Brach elektrický vibrátor pro maloobchodní prodej. Vibrátor prošel z „domácích“ spotřebičů elektrifikací jako pátý, hned za šicím strojem, fénem, varnou konvicí a toustovačem. Asi deset let po něm dostal napájení ze sítě teprve vysavač nebo žehlička – jak vtipně poznamenala historička Rachel Mainesová – že to jasně odráží spotřebitelské priority.

Prvních dvacet let dvacátého století znamenalo pro vibrátory obrovský boom. Sériová výroba je radikálně zlevnila a tím je vytrhla z rukou lékařů, kteří si až dosud za každou vibrační seanci účtovali vysoké poplatky. Najednou si každodenní přístup k příjemným vibracím mohla pořídit každá žena i z chudších vrstev. Vibrátorů bylo všude plno. Inzerovaly je ženské časopisy a časopisy o domácnosti nebo různé katalogy. Sexuální povaha účinků vibrátoru se o všem nikdy nezmiňovala. Reklamy vychvalovaly přístroje tím, že ženám přinesou krásu, pohodu a mládí, růst vlasů, zlepšení pokožky, odstranění migrény a spoustu dalších zázraků.
Porno a mraky nad vibrátory

Masturbace a mraky nad vibrátory z pornografie

Po dvacátých letech ale došlo ke veliké změně: vznikly šokující pornografické filmy a fotografie, kde ženy používaly vibrátor jako erotickou pomůcku. Pověst zdravotní prospěšnosti vibrátoru se rozplynula a vibrátor přešel do zavrženíhodné polohy a jeho používání dostalo nálepku deviace. Pokud se vibrátory prodávaly, pak jen jako masážní přístroje a strojky, které údajně měly sloužit jen k redukci hmotnosti nebo vklepávání krémů do pokožky. S touto nálepkou se prodávaly masážní strojky i v bývalé ČSSR s elektromagnetickým principem a několika nástavci. 

 V roce 1953 uveřejnil doktor Howard Kinsey článek nazvaný Sexuální chování lidské samice, kde svým výzkumem dokládal, že místem sexuální stimulace je u žen klitoris, a ne pochva. To upoutalo zájem veřejnosti a pomohlo přeměnit pohled na ženskou sexualitu. Bylo to také pohnutkou pro to, aby hysterie byla vyškrtnuta z oficiálního lékařského seznamu chorob. 

Se sexuální revolucí šedesátých let se dostalo užívání vibrátorů opět do oblasti medicíny. Terapeuti je užívali při léčení různých sexuálních dysfunkcí u žen. Opět to naznačovalo, že ženská sexualita je vadná - tentokrát pokud nedosahuje orgasmu.

Masturbace a sedmdesátá léta - sexuální revoluce a obrození vibrátorů.

Dodson napsala jakýsi manuál, Osvobozující masturbace (1974), a založila sexshop pro ženy Evina zahrada (rok 1975).Vibrátory se pak na nějakou dobu ztratily z očí veřejnosti, aby se opět vrátily v sedmdesátých letech. Tehdy byly otevřeny první sexshopy s pomůckami určenými pro ženy, vznikly zásilkové služby, u kterých bylo možno si vibrátory objednat, a výrobci přišli s novými modely. V Československu proběhla velká aféra s jednou kadeřnicí, která získala vibrátor ze zahraničí a obrovský zájem jejích kamarádek jí inspiroval k vytvoření konspirační půjčovny této pomůcky pro bohaté paničky a „papalášky“. S největší pravděpodobností tehdy vzniklo ono nevysvětlitelné označení „Robertek“.  A nejspíš šokem bude i informace, že v Čechách se vyráběl skutečný a „pravý“ robertek. Vyrábělo ho Výrobní družstvo Mechanika pod označením ITES 722 a byl poháněn jedním malým buřtem. Tvarově to byl dokonalý robertek, ale byl velmi hlučný a poruchový.
Ve stejné době odhadla americká feministka Shere Hite, že zhruba 70% amerických žen při pohlavním styku nedosahuje orgasmu - užívání vibrátorů se tudíž zdálo být způsobem, jak věc změnit. Ovšem kupříkladu stát Alabama v osmdesátých letech ze zákona zakázal výrobu a prodej přístrojů stimulujících pohlavní orgány. Ironií je, že tentýž stát povolil užívání Viagry. Je tudíž na místě se ptát, na čí straně stojí zákon a proč se prostředky přinášející sexuální uspokojení ženám zakazují, zatímco ty pro muže jsou legální? Americká feministka Betty Dodson začala také pořádat workshopy a semináře, kde se ženy učily, jak dosáhnout orgasmu pomocí vibrátoru. Ji samotnou k užívání vibrátoru přivedl její přítel, který podobnou věc používal k masírování své pleši a stimulaci růstu vlasů. Ve feministických kruzích té doby se ale setkala s příznivým i negativním přijetím. Některé ženy chtěly romantický orgasmus při milování se svým partnerem a nelíbilo se jim užívání nějakého strojku. Semináře Dodson však přesto měly úspěch po nějakých 25 let, protože mnoho žen nemělo to štěstí mít partnera, který by se zajímal i o jejich požitek ze sexu.

V bývalém Českosolvensku byl velmi rozšířený a používaný vibrátor ITES 720 a ITES 721, který vyráběl KOH-I-NOR HARDTMUTH  v Trhových Svinách.Popis výrobku zněl: Masážní strojek je vibrační elektrický spotřebič, který slouží k masáži různých částí těla, především obličeje. Jeho používání zmírňuje tvoření vrásek, činí pokožku svěží, hebkou a hladkou. Oživuje činnost znaveného svalstva a zmírňuje tak tělesnou únavu. Je tedy dobrým prostředkem ke zmírnění únavy a k získání svěžesti i u všech sportovců. Je nepostradatelnou pomůckou moderní ženy i muže. ... Tento vibrátor měl značný výkon a jeho použití v oblasti genitálií bylo extrémně účinné. Jeho nevýhodou byl poměrně vysoký hluk a síťový kabel, který nejen ze strojku vypadával, ale při zlomení  a poškození začal jiskřit a pak vyrazil pojistky.

  Vůbec nejlepší a nejznámější vibrátor socialistické éry naší republiky byl tento úžasný vynález...

V roce 1976 vydala Američanka Joani Blank knihu Dobré vibrace: vyčerpávající průvodce po vibrátorech, která je prý dodnes tím nejlepším, co se o vibrátorech napsalo. Uvádí mnoho různých typů přístrojů a způsobů jejich užití a dokonce podněcuje muže, aby vibrátory nechápali jako soupeře, ale pomocníky. O rok později Blank založila v San Francisku obchod Dobré Vibrace, který jednak prodával sexuální pomůcky pro ženy, a jednak byl i muzeem starožitných vibrátorů, které majitelka sbírala a odkupovala po bazarech od lidí, kteří si mysleli, že jejich babička je používala k masážím artritických kloubů. oučasná doba je k erotickým pomůckám již mnohem ohleduplnější, ale zažité tabu přetrvává a i když to vnitřně většina lidí schvaluje, tak osob ochotných ke vstupu do prodejen s erotickými pomůckami je stále ještě menšina. Tento nedostatek ale už dokonale řeší internetové obchody, kde je možné si vybrat z obrovské nabídky. Firma Durex provedla koncem roku průzkum jenž ukázal, že již 46% žen vlastní erotickou pomůcku.
 

Novým skokem v prodeji ale nastává zvrat, jejímž nositelem je Švédsko. Síť švédských lékáren Apoteken se rozhodla zařadit do nabídky vybrané sexuální hračky. Prozatím se setkávají s převážně kladným hodnocením tohoto rozhodnutí, které normalizuje a oddramatizovává  tento prodej.
 Zatím není zcela jasné, jaké výrobky budou k mání, ale o jaký typ sortimentu se bude jednat, to jasné je. Podle Apoteket ukázal průzkum mezi jejich zákazníky, že mnozí Švédi a Švédky právě tento typ lékárny považují za vhodné a přirozené místo, kde si lze koupit sexuální pomůcky. Toto rozhodnutí považuji za veskrze rozumné a pro mnohé zákazníky i vítané. Mezi erotickými pomůckami figurují i takové, které přinášejí skutečně zdraví zlepšující či dokonce léčebné účinky. Mezi ně patří nepopiratelně vaginální (venušiny) kuličky, lubrikační gely, prezervativy, nástavce apod.
 

Comments (0)

Subscribe to this comment's feed

Show/Hide comment form

Name

Website

Comment

smaller | bigger

Subscribe via email (Registered users only)

Write the displayed characters

Add Comment Preview