Pryč jsou doby, kdy mělo seznamování na inzerát pověst poslední záchrany pro ty největší zoufalce. Dnes je tomu naopak. Taky si ještě vybavujete ty směšné novinové inzeráty typu: „Nezad. ml. muž z již. Č. hl. pohl. symp. ž. k pokl. živ. na vesnici. Zn.: Najdu?“? Kdysi jich bývaly plné noviny. Snaha šetřit peníze za písmenka přitom přes zkratky vedla často k tak bizarním literárním výtvorům, že člověk musel nezřídka usilovně pátrat, co tím chtěl básník vůbec říci.

Z inzerátu jste se obvykle nedozvěděli prakticky nic - možná snad pohlaví inzerenta a jeho přibližné bydliště. A podle toho, jaké klišé jste si přečetli za dodatkem „Zn:“, jste mohli usuzovat na inzerentův vkus či nevkus. Tyhle doby jsou naštěstí už dávno pryč. Tedy ne tak úplně - seznamovací rubriky v novinách stále ještě najdete. Pokud vám ovšem netáhne na sedmdesát a nehledáte babičku ke společnému dožití, rovnou na ně zapomeňte. Tenhle relikt přežívá jen díky tomu, že ještě stále existují lidé, pro které je internet španělskou vesnicí.

Doba nedávno minulá

Vždyť koho by dnes ještě napadlo platit za seznamovací inzerát, šetřit místem, odpustit si fotku a pak ještě v bláhové naději čekat na pošťáka s pytlem nabídek. Internet skutečně změnil tuhle formu seznamování k nepoznání. Zapomeňte na předsudky a jděte do toho. Stejně jako v životě máte šanci sezobnout sexbombu, nebo dostat košem. Nestojí vás to ale víc než trochu času. A je ho rozhodně méně, než když se budete trmácet někam do Zapadákova na rande na slepo za „Zn.: Čekám.“. Ve skutečnosti si aspoň užijete virtuální pokec s holkou, kterou byste se na ulici možná i báli oslovit. A věřte tomu nebo ne, dokonce i dostat košem přes internet je celkem bezbolestná záležitost. Kliknete prostě vedle a flirt pokračuje s jinou neznámou.

Nejprve je nutné se zorientovat mezi seznamovacími weby. Seznamek najdete na českém internetu spoustu, ale nezřídka jsou mezi nimi propastné rozdíly. Některé seznamky zjevně zamrzly ve fázi pokusu o internetové podnikání a najdete tam jen málo inzerátů, případně budou týdny či měsíce staré. Od takových paběrkujících serverů dejte ruce pryč. Nemá to velký smysl - boty si taky nepůjdete koupit tam, kde vám nabídnou jen tři páry.

Můžete se ale přehrabovat libovolnými kategoriemi: od klasických on ona hledají přes vážná seznámení, seznamku flirt, inzeráty párů či jednotlivců, co hledají swingers sex, až po seznamku postižených nebo jen prosté dopisování s přáteli. Samozřejmostí je také dělení inzerátů podle jednotlivých krajů či věku a pohlaví inzerentů. Není to špatná volba, ale jsou i další možnosti.

Spojuje výhody „libka“, jak se běžně přezdívá „líbím se ti“, s klasickou seznamkou. Jinými slovy, tenhle server je určený téměř výhradně k seznamování a bývá na něm zvykem si k profilu vložit i vlastní fotku. To je velmi důležitý detail, kterého si pochopitelně seznamovací trh všímá. Je to přirozené - skoro každý přece vybírá svého partnera či partnerku nejprve očima. Matematika je jasná, bez fotky se připravujete o spoustu možností k seznámení. Ženy ještě nějakou šanci mají (poptávka je vyšší), ale muži bez fotky skoro jako by pro své protějšky neexistovali. Často si lze rovnou přečíst upozornění: „Na vzkazy od lidí bez fotky neodpovídám!“

Výhodou, která má ovšem dvě strany, je fakt, že si svoji vyvolenou vyberete nejen podle fotky, ale proklepnete si ji i přes pokec. Stejně tak si ale proklepne i ona vás. Chce to tedy nejen ovládat pravopis (nebo mít šikovný kontrolní prográmek), ale i základy slušnosti a flirtu. Vulgárních hlupáků se za anonymitou internetu skrývá dost, lépe uspějete s kultivovaným projevem se špetkou drzosti. No prostě flirt.

Internet

Internet už dlouho považuju za leckdy lepší „loviště“ než party, ulici nebo dopravní prostředky. Balení tu má trochu jiná pravidla. Odpadají trapasy, zábrany, nervozita, přibývá výběru, zkrátka samá pozitiva. Na rande.cz jsem si založil profil a vydal se na lov. Profily bez fotek jsem rovnou zavrhl. Mezi těmi ostatními jsem hledal tváře, které mě zaujmou. A nebylo jich málo. I ty ale bylo potřeba prosít dalším sítem a nepochybuju o tom, že stejným způsobem slečny prosívaly i mě.

Snad mám příliš velké nároky, ale jako první sítem propadly dívky, co neuměly česky. Je to otázka preferencí, ale já doma žádnou blbku prostě nechci. Chybu umím odpustit, ale tři hrubky na větu už ne. Jako další vhodný ukazatel jsem si zvolil kategorii „kámasútra“, kde uživatelé podle libosti odkrývají své sexuální prefrence a záliby. Sorry, ale pokud v jednadvacátém století zvolí mladá holka k dotazu na orální sex předvolenou odpověď „snáším“ (a nikoli volbu „miluji“), asi nám to v posteli klapat nebude.

První rande

První rande jsem měl hned po týdnu. Jmenovala se Lucie - příjemná a sympatická brunetka. Fotka nelhala, slečna navíc příjemně voněla, chemie fungovala a taky jsme se trochu opili. Večer jsme jeli ke mně a do rána si užívali v posteli. Pár se z nás nikdy nestal a oba jsme zůstali singlery. To nám ale nebránilo občas si zavolat a zopakovat si v posteli to naše první setkání. Dokonce jsme se dohodli na právu veta - když měl jeden z nás partnera či partnerku, zašli jsme občas na pivo, ale milostné hrátky se nekonaly. Jakmile tento stav pominul, opět jsme si přátelsky uspokojili své sexuální potřeby. Tak to trvalo několik měsíců, dokud si Lucka nenašla stálého přítele. I s ním jsem dodnes kamarád.

Další byla Pavlína. U ní jsem udělal výjimku a šel na skutečné rande na slepo. V profilu sice měla fotku, ale nebylo jí vidět do tváře. Prostě jsme si oba padli do noty. Psali jsme si pár týdnů, než jsme se dokopali k prvnímu rande. A i to bylo do jisté míry náhodné. Pavlína jela nakupovat nábytek a já jsem usoudil, že taky možná budu potřebovat něco nového do domácnosti. Řekl jsem jí, ať si v oddělení ložnic vybere tu nejhezčí, natáhne se na postel a počká na mě. Bylo to kouzelné setkání, od první chvíle jsme se smáli a bavili tak, jako bychom se neviděli poprvé, ale znali roky. Pavlína byla anděl. A taky to byla ta nejkrásnější holka, jakou jsem kdy měl. Nechtěli jsme hned sklouznout k sexu, a tak jsme si slíbili, že se spolu vyspíme až o Vánocích. Do těch zbývaly ještě dva měsíce.

No hádejte, jak to mohlo dopadnout. Samozřejmě jsme nevydrželi, ale abychom dostáli svému slibu, udělali jsme si vlastní soukromé Vánoce už v listopadu. I stromeček, dárečky a bramborový salát s kaprem byl. Pavlína byla zkrátka můj nejlepší objev z internetové seznamky a taky důvod, proč dodnes obhajuji tenhle způsob seznamování. Rozhodně není jen pro ošklivky a semetriky. Hodnější a krásnější ženskou jsem už nepotkal. Ani s Pavlínou to nemělo happy end. Rozešli jsme se v klidu a bez výčitek po půl roce. Ona se vrátila ke svému bývalému a dnes je šťastně vdanou mladou paní.

Znovu jsem se tedy vrátil na rande.cz. Nějak jsem neměl chuť a čas randit, takže jsem to trochu flákal. Přesto se po několika měsících objevila Petra. Její e-maily a vzkazy mě zaujaly. Několik týdnů jsme se propracovávali ke stále důvěrnějšímu, byť pořád virtuálnímu kontaktu. Když naše komunikace překročila určitou hranici a stala se vyloženě intimní a sexuální, usoudili jsme, že dozrál čas k tomu, abychom se viděli. Stalo se a bylo to fajn. V posteli jsme sice poprvé hned neskončili, ale podruhé už ano. Teď jsme ve fázi volného mileneckého vztahu. Navzájem se neuzurpujeme, ale víme o sobě, udržujeme kontakt, občas si uděláme hezkou noc a... no, třeba to vyjde. A kdyby náhodou ne, stačí přece trochu surfovat.

Comments (0)

Subscribe to this comment's feed

Show/Hide comment form

Name

Website

Comment

smaller | bigger

Subscribe via email (Registered users only)

Write the displayed characters

Add Comment Preview