Nemoc z nešťastné lásky byla v šestnáctém století uznávaná diagnóza. Láska totiž inspirovala renesanční umělce k vrcholné tvorbě a jako vznešeným citem se jí zabývala většina oborů alžbětinské doby. I tehdejší medicína řešila různé choroby související s láskou. Například na zlomené srdce mělo podle tehdejších lékařů zabrat pouštění žilou nebo univerzální lék - sex. Výzkumem řady lékařských zpráv z té doby, různých záznamů a předpisů se zabývali vědci z University of Bristol. Nemoc z nešťastné lásky se dokonce řešila v nemocnicích.

S chorobou spojovali lékaři různé symptomy – deprese, záněty těla, excesivní erotickou touhu, iracionální myšlenky a ztrátu sebekontroly. Nemoc z nešťastné lásky znamená neopětovanou nebo zakázanou lásku nebo zármutek ze zlomeného srdce. Lékaři v době renesance předepisovali různé lektvary, diety, mentální cvičení a poslech hudby. U vážnějších případů se pouštělo žilou. Ale podle většiny odborníků byl nejúčinnějším lékem sex.

„Nemoc z nešťastné lásky byla často láskou mezi dvěma jedinci různého postavení, když se bohatý člověk zamiloval do služky nebo chudé dívky, ale společnost jim nedovolila lásku vyjádřit,“ tvrdí doktorka Lesel Dawsonová z University of Bristol, jež se výzkumem historické diagnózy zabývala.

zdroj:novinky

Comments (0)

Subscribe to this comment's feed

Show/Hide comment form

Name

Website

Comment

smaller | bigger

Subscribe via email (Registered users only)

Write the displayed characters

Add Comment Preview