Problém masturbace nastupuje v období dospívání. Tehdy je sexuální napětí obrovské, zvláště u mladých mužů, bez ohledu na jejich náboženské přesvědčení. Určitou komplikací je, když se takovéto napětí objevuje až příliš často. S tím logicky roste i četnost "dělání si dobře". Část společnosti chápe masturbaci jakou součást sexuálního života, nic nenormálního či špatného. Důvody tohoto postoje jsou zakořeněny především názoru, že sexuální pud je neskutečně silný a tudíž, že je třeba ho uvolnit a tím se vyhnout frustraci.

Masturbace je náhradní způsob uspokojení, může tedy částečně řešit problém nesouladu partnerů v četnosti pohlavních styků nebo, a to je zvláště v období dospívání důležité, umožňuje poznání sebe sama a tím i zkvalitnění pozdějšího sexuálního života. Právě autoerotika může mnohým ženám pomoci k poznání orgasmu.

Zbytek společnosti situaci rozhodně nehrotí a nad sexualitou jedince mávne rukou. Masturbace už pro ni není strašákem, ale něčím, co prostě patří k životu a určitě neškodí. Těžko smiřovat dva nesmiřitelné pohledy na jeden rozměr lidské sexuality. Je však je jisté, bez ohledu na odborné studie obou táborů, že na světě tato aktivita bude. Jde jen o to, jak se na ní bude dívat společnost a jak ji dokáže unést ten konkrétní člověk. Někdo ji přijme a může mu dokonce pomoci a jiného zničí. Tedy těžko přijímat obecné rady. Snad jen, že člověk je stále nezaměnitelnou a krásnou bytostí, jeho sexualita je dar a je už jen na něm, jak s ní naloží.

Comments (0)

Subscribe to this comment's feed

Show/Hide comment form

Name

Website

Comment

smaller | bigger

Subscribe via email (Registered users only)

Write the displayed characters

Add Comment Preview