Rodiče rozhodli, že do gymnazia musím chodit v Praze, u nás na malém šumavském městečku že škola nemá takovou úroveň. Věc je jednoduchá, mámina sestra, moje teta, má v Praze dost velký byt, bydlet mohu u ní. Teta s tím ráda souhlasila, přes velký věkový rozdíl 17ti let jsme si moc dobře rozuměli, byli jsme něco jako dobří kamarádi. Navíc žila už dlouho sama, s Rudou, se kterým pár let žila, se rozešli a tak byla ráda, že se zbaví té věčné samoty.

Pro mě to byla příjemná změna i když se stále snažila dodržovat zvyklosti mého života s rodiči. Jedním takovým od mého dětství zakořeněným zvykem bylo nedělní "dospávání" v rodičovské ložnici, sice mezi nimi, přesto ale blíž k mámě. Líba to taky věděla a od začátku mi to sama navrhla. Jenže jak jsem dospíval začal jsem si tetu uvědomovat jako ženu. Od určité doby se mi při dětsky nevinném dospávání začaly zdát už ne tak nevinné sny. K tomu jsem se ale při vší jinak neomezené otevřenosti nemohl přiznat.

Vždyť byla pro mně taky něco jako máma, sama se o to navíc k našemu přátelskému vztahu starala. Měl bych strach tohle přátelství svým doznáním narušit. Přesto se mezi nás vloudila bariéra, z mé neupřímnosti. Až jednou se i tahle překážka zhroutila.Probouzím se na posteli vedle ní. Tak úplně vedle ale ne, nějak se jí ve spánku noha vysunula zpod deky těsně do mé blízkosti, takže se mě dotýká kolenem. Kdyby jen to. Úd mám ztopořený a přitištěný na její nahé stehno, je mi šíleně blaze, přeju si aby si ještě dlouho neprobudila a tuhle slastnou chvíli nepřerušila. Najednou zjišťuju, že ona nespí, že si mou ztopořenou přítomnost uvědomuje. Chvili tak ještě ležíme když ona vlídně říká, že bychom už měli vstát. Sbírám odvahu a škemrám, že ještě ne, "počkej, ještě chvilku..." Trochu se zamyslela a pak zase vlídně dodala "na co máme takhle ještě čekat..."

Když ale vidí můj vzrušený obličej (na stehnu ho má pořád ztopořeného) tak se slituje (vůbec se neslitovala, čekala na to snad víc než já, ale to nemohla ještě dát najevo) a zvolna, slabiku za slabikou říká tak ale pojď blíž... ne tak, až úplně... a nadzvedává mě za boky abych si lehl na ní. Vlastně ne na ní, pravé nahé koleno rafinovaně podstrčila pode mně takže když jsem se podřídil jejímu nadzvedávání ocitl jsem se jí mezi stehny. Stále se ztopořeným. Ještě jsem si uvědomil, že špička, tedy žalud, se najednou octl v hlubokém křovisku jejího klína (vůbec to nepíchalo, naopak, bylo to ještě víc vzrušující, už jen ta představa... to jsou její chlupy, to je její k...!), ale to byl snad zlomek vteřiny, vzápětí jsem na něm pocítil vlhké teplo, žhavou vlhkost jestli něco takového může být, pak mi ho najednou tahle vlhká slast objímá celého (jak jsem se tam dostal? Sám od sebe určitě ne...) a víc už nevím. Hlava se mi šíleně točila, cítil jsem ukrutné napětí, po celém těle, najednou se dostavila slastná úleva, netušená rozkoš, kolem mně nic, jen v mlhách úžasné blaho.Ale ani to nemohlo trvat dlouho.

Najednou se probouzím, okamžitě vystřízlivím, vidím ji pod sebou jak se konejšivě na mně usmívá, úd mi zvadlý z ní vyklouzl, uvědomuju si co se stalo... byl jsem v ní, snad zlomek vteřiny a to mě úplně vyřídilo. Ta silná touha, co jsem měl když jsem ležel vedle ní, je ta tam. Šíleně jsem se styděl, co jsem si to vůbec dovolil, co jsem to proved... teď se na mně bude zlobit...Asi mě pochopila, jistě mě pochopila, hladí mě po hlavě, líbá mě na tvář jako vždycky, dlouho a pak mi konejšivě domlouvá. Jenže ona mě pochopila jinak, myslela si, že se stydím za to, že jsem byl tak rychle, že se stydím, že jsem selhal. Opravdu konejšivě, s mateřskou něhou mi všechno vysvětluje:"Nic si z toho nedělej... poprvé je to vždycky tak. To víš že se na tebe nezlobím, proč bych se měla zlobit, když ti bylo ve mně chvilinku tak krásně...

Jen chvíli počkej, to zas přijde... teď už víš co a jak, uvidíš, že to bude ještě krásnější, vždyť já to chci zažít s tebou, nemysli... Pojď, pohraj si chvíli se mnou, dej sem ruku... tady, nó... jen tak kolem, nó, po tom hrbolku... neboj se přitisknout, tam mě nic nebolí, jen si hraj, pohraj si ještě... že se ti to TAKY líbí, viď? Pamatuj si, od teďka můžeš se mnou všechno. Od toho jsem tvoje teta... Uvědomuješ si vůbec co se mezi náma stalo? To není jen že jsi do mně pronik - ty hlupáčku, vždyť já jsem to sama chtěla - uvědomuješ si to? My jsme prolomili bariéru, která mezi náma už dlouho stála, já jí dávno tušila, už dlouho vím o tvých touhách... Teď už nám ale nic nebrání dělat co se nám oběma chce, jednou pro vždycky... Musíme se oba ještě moc a moc učit abysme si dělali pořád radost a potešení...

Chápeš jakou zodpovědnost jsme na sebe vzali? Teď jsme víc než jen teta s chlapečkem, jen se to nesmí nikdo dozvědět, rozumíš mi? Není na tom nic špatného, naopak, je to to nejkrásnější co se mezi náma mohlo stát. Ale lidi jsou zlí, kdyby ses někde mezi klukama podřek, mohlo by nám to zatraceně uškodit.Jen si hezky hraj dál, musíš na mně všechno poznat. A já s tebou taky, viď? Nó, koukej jak už ti ztuhnul... necukej se, já si s ním taky jen tak pohraju... a ode mně se neodtahuj, hraj si tam pořád dál, koukej jak je nám oběma hezky... jé, ten se ti už zase ztopořil, cítíš to? To je krása... Tak pojď zas ke mně, teď už se vyznáš... nó, vidíš jak ti to jde... áách, hloubějc, nó, až úplně do hloubky... ach, tak nó, a znova, tááák, ách, nó, ještě, ještě víc... ne tak rychle, pomalu, nespěchej tak, p o m a l u ... nó, to je krásný... neboj se, já od tebe neutíkám, já musím taky... ták, oba, ještě, pořád... jé Stáňo, prcej, prcej mně, p r c e j ... nó, rychlejc, ještě trochu... už jen trochu... ach tyyy..."Zas ta obrovská slast, po celou dobu, stupňovalo se to, ale pořád jsem jí vnímal, to horké vlhké objetí, pevně kolem něj, vlastně kolem mně celého... vědomí jsem neztratil, všechno jsem nádherně prožíval. Těsně před dosažením vrcholu jsem si uvědomil co děláme, že ho nesmím vystříkat do ní... když jsem ho chtěl na poslední chvíli vytahnout zběsile mě okřikla - byla sama těsně před svým vrcholem - "néé, to ne, zůstaň tam, dneska se nemůže nic stát..." A tak jsme byli oba najednou, ona hlasitě vykřikla právě když jsem cítil že mi vystřík.

Zůstal jsem v ní i potom, tentokrát mi nezvadl, to ani nešlo, protože mi ho rytmicky svírala pevnými stisky kundy, že se to záhy ve mně znovu rozjelo. Nekomentovala to, už vůbec nemluvila, jen se pootočila trochu na bok aby mohla taky, přirážela s takovou vervou s jakou jsem ho do ní zarážel a jen trochu u toho vzdychala. Už mě nepoučovala co a jak mám, jen jsme sveřepě mrdali. Až ke konci, když jsme oba museli zrychlovat začala sténat, doslova sténat pod tím stoupajícím napětím a pak zase hlasitě vykřikla, doslova zařvala, to mě snad ještě víc povzbudilo, že jsem za jejího výkřiku dorazil taky do cíle a padl na ní. Byl jsem přece jen zmožen. Když jsem se z ní skulil, probrala se taky, naklonila se na mně a začala mě žhavě líbat. Když jsme se uklidnili usedla vedle mně a dala se do řeči.

Později se ukázalo, že ona musí vždycky po tom o tom mluvit, to bylo na tom taky moc krásné. Potom. Jenže tentokrát, napoprvé, měla něco důležitého na mysli."Říkala jsem ti, že spolu smíme všechno... to taky znamená, že musíme taky na sobě všechno poznat, víš? Koukej, tady..." popadla kraje košile a přetahovala si ji přes hlavu. "Tady, moje prsa... to je chlouba každé ženy... já jsem na svoje skutečně pyšná... že je mám pěkný, viď? Když jsme se už takhle... zblížili musíš mi slíbit, že si jich budeš vždycky hledět. Pokaždé. Milovat se v nočním prádle, to by bylo nedůstojné. Dneska to bylo popvé, bylo toho na nás najednou moc, ale od teďka se smíme intimně přiblížit už jen vždycky úplně svlečení, nahatý, víš? Pojď, pohlaď mi je, polaskej je, to mi dělá moc dobře..."Trochu jsem se styděl, dívat se jí na nahá prsa, kozy, jak jim později říkala, ale stud ustoupil před obdivem nad jejich krásou, neuvěřitelným půvabem. Nebyly nijak moc veliké jak jsem si cecky představoval.

Teď už bych tohle hrubé slovo ani v myšlenkách nepoužil. Napadla mě jiná slova, poetická, teď jsem pochopil proč je básníci tolik opěvují. Heine...? Ne, poupátka to nejsou, na to je má přeci jen dost velké. Pevné, oválné - ne spíš kuželovité, až na vrcholu zaoblené a tam na jejich světlé hebké pokožce sedí tmavé, trochu hrbolaté dvorce, uprostřed jsou vztýčené bradavky. Jak jsou nádherné! Když takhle nade mnou sedí odstávají ji prsa trochu od těla a zlehka nade mnou visí. Ty majestátní kužele Líbiných vnad. Nemůžu z nich spustit oči.

Usmívá se spokojeně, že na ně tak obdivně civím. Teprve později mi došlo, že se ráda nechá obdivovat. Všude.Taky jsem se zastyděl, že po jejím výkladu mám sám na sobě noční košili. Jak jsem ji svlékl vynořil se už zase tuhnoucí penis. Usmála se, přitáhla si mě blíž a vyzvala mě: "Pojď, polož si ho sem, mezi kozy, tam mu bude taky dobře..." stiskla je kolem něj a jak s nimi klouzala pozvolna ztvrdnul úplně. Tím víc je tiskla k sobě, na NĚJ, zvedala je a zase svezla níž a tak pořád ni ho kozama třela... Oči měla přivřené a slastně vzdychala. Netušil jsem, že z prsů může žena zažít taky rozkoš. Později mi řekla, a já to s ní zažil, že jí jen intenzivní laskání prsů může přivézt do orgazmu - když to právě u ní jinak nejde. Ale teď to šlo...Povalila mě na záda, obkročmo si na mě sedla, vzala mi ho pevně do ruky, přivedla si ho na vchod do kundy a zvolna se po něm svážela dolů.

 A pak zase zvolna vzhůru, a zase dolů, až úplně, že jsem na jeho špičce cítil hrbolek na dně kundy - zřejmě to taky pocítila, slastně vzdychla a opakovala tyhle pomalé dlouhé pohyby bez konce. Chvíli se opírala o postel vedle mně, chvíli se napřímila a prcala jen zvedáním hýždí. Tím se mi otevřel pohled na celou naši scenerii. Mohl jsem nechat oči nad tou krásou našeho spojení, jak se nad mým žaludem objeví její velký poštěváček, rudý a zřejmě naběhlý, na penis jsou doslova přilepené její nymfy jako by ho nechtěly pustit ven (to už jsem poznal co kde má), kolem dokola hustý les chlupů a pak to všechno najednou mizí, když se sesouvá po mém tvrdém údu dolů. A znovu a znovu.

Pokoušel jsem se zezdola přirážet, moc se to nedařilo, ale ona si to asi vysvětlila, že potřebuju rychleji, taky přidala a mrdala s ukrutnou vervou, až se jí ty kouzelně visící kozy natřásaly. To byl taky úchvatný pohled. Dlouho jsem se bažit pohledy nemohl, ona nás za hlasitých vzdechů urputně domrdávala do silného orgazmu. Může se to zdát divné, ale pro mně to byl nejsilnější z celého dnešního milování.Skutečně se celý náš život změnil. Citelně jsme se sblížili a to nejen v posteli. Ale v posteli nejvíc. Přesto vždy trvala na tom, abych spát šel do svého pokoje. Měla strach aby přece jen táta nepřišel se podívat jak žijeme a nezastihl nás spolu. Po několika dnech, po neobyčejně napínavém večeru, se ráno ve svém pokoji probouzím ze snu plného rozkoše, cítím, že mi úd stojí a něco se s ním děje... ne, to není sen... otevírám oči a překvapením žasnu.

 Líba klečí vedle postele, nakloněná nade mnou a má můj úd v ústech! Klouže po něm rty, zmizí mi z očí jak si ho celého vzala do pusy, vzápětí se vynořuje, a zase, klouže zpátky přes žalud až skoro dolů ke kořeni - ách, to je ta rozkoš, co jsem myslel, že sním - a zase zpátky, cítím, jak mi vevnitř v puse olizuje špičku žaluda... zas to vlhké teplo, ale jiné, všechno je to jinak, žasnu, že tohle vůbec může, proč mi to dělá...? Už nemám moc času o tom přemýšlet, rozkoš mě celého zmáhá... Je to úplně jiné než co jsem s ní zažil dosud, ááách, jé... šíleně se to stupňuje, cítím, že to už na mně jde... proboha, musím rychle ven, nebo... Když se chystám vytahnout jí ho z úst až nevraživě zavrčela a jen se na mně ještě víc přitiskla. Obejmula mi ho dvěma prsty až úplně dole, držela si ho před ústy aby jí neutekl, rty ho pevně stiskala pod žaludem a hlavou kývala rychle nahoru a dolů... a v tom to na mně přišlo. Strašně jsem se styděl, ale nemohl jsem už tomu zabránit, skutečně jsem jí ho vystříkal do pusy. Muselo toho být hodně, teklo jí to po krajích z pusy ven i když pilně polykala.

Cucala ho, vysávala a zas polykala. Po celou dobu hlasitě mručela, jak jen se s plnými ústy dá mručet. To vysávání mě až začalo bolet, ale ona mě nepustila. Až když začal měknout odtáhla se, hřbetem ruky si otřela pusu zvenčí, vzala mi vadnoucí úd do ruky, hladila ho a s úsměvem se mě optala: "Bylo ti taky tak dobře?" Důraz byl na tom "taky", tím se doznala, že jí bylo. Víc jsme o tom teď nemohli mluvit, já musel spěchat do školy a ona zvolna do práce. Až večer, začala sama. Věděla, jak mě svým laskáním ústy překvapila a pak že mě nepustila v mém kritickém momentu ven. Samozřejmě, že mně chtěla způsobit krásnou chvíli, vykládala mi, ale že pro ní to byly taky krásné pocity hrát si s ním v ústech, že se to u ní stupňovalo jako u mně, že mě nemohla pustit ven, protože právě v tuhle chvíli se sama řítila do orgazmu, můj výstřik do svých úst nutně musela mít, a věř mi, povídá, v ústech jsi mi s ním udělal tak silný orgazmus jako včera dole... no však víš...

Tak se zvolna začaly lámat ledy. Došlo na její slova ze začátku, že se oba musíme ještě moc a moc učit. Ona nepochybně lecos uměla z dřívějška, přeci si všechno nemohla vymyslet až se mnou. Ačkoliv asi ano, s Rudou, co chodila před lety prý to bylo vždycky jen ve spěchu, že si vždycky přála víc a teď je šťastná, že se můžeme učit spolu. Že jí vždycky toho tolik napadne, takový kolotoč nesplněných přání, říkala.Naše hrátky, předehra se tomu říká, byly čím dál rozmanitější a napínavější. Snad taky proto, že jsem už nepospíchal, nemusel pospíchat, pokaždé nás napadlo něco nového a my měli čas to dokonale prožít ještě než... Po několika dnech mě přerušila, ještě než... důležitým sdělením. Že teď pár dnů to musí být trochu jinak, "já jsem teď v těch nebezpečných dnech, chápeš to přeci. Nee, to víš že můžeme, ale musíme dávat pozor, hlavně ty. Abys věděl, prezervativy nesnáším, snad to byl jeden z důvodů proč jsme se s Rudou rozešli.

Měla jsem vždycky pocit že mám v sobě cizí těleso. S tebou je to jiné, cítím v sobě tebe, kus tvého těla, to je tak nádherné, víš? Proto ale nesmíš ve mně zůstat až do konce, rozumíš, těsně před svým vrcholem se musíš odtahnout a ... tady máš utěrku, nastříkáš to do ní... jinak by mohla nastat katastrofa. No nelekej se, jen si ho musíš pečlivě utřít a můžeme pokračovat. Všechno bude jako doposud, jen halt pokaždé s malou přestávkou."Jenže nebylo. Zpočátku a skoro celou dobu bylo, skutečně krásné. Její štíhlá hluboká kunda byla zase tak útulná, zdálo se mi, že jsem v ní celý, že mě objímá nejen úd, že při každém přírazu v ní zmizím celý, ještě se stále učím ji poznávat. Nejen kundu, jí celou zažívám pokaždé jinak. Teď má oči slastí přivřené, najednou je zeširoka otevře, plny soustředění a napětí, zrychleně vydychuje jak usilovně přiráží, jak se blíží, jak se potřebuje už jen trochu přiblížit... Bylo to kruté, že jsem se právě v tomhle okamžiku musel odtahnout abych svůj orgazmus ukončil do utěrky.

 Je mi jí líto, vidím na ní to neukojené napětí, její zamračeně svraštělý obličej, v pevně sevřených rukou svírá zmačkané prostěradlo a čeká... I já jsem nedočkavý, orgazmus bez ní byl ochuzený, ale byl. U ní ani to ne. Pospíchám ji to dokončit. Domníval jsem se, že bude jen pokračovat tam, kde jsem ji přerušil, ale vůbec ne! Začínáme znovu, zase to chvíli trvá než se dostaneme na tu náhorní rovinu slasti, těsně před posledním výstupem na vrchol... ale pak zase totéž. Zase jsem ji musel přerušit v jejím největším vypětí. Nějak vystřízlivěla, zamýšlí se a pak mě vybídne: "Pojď, zkusíme to zezadu, tak se snad k tomu dostanu..." Moc mě to nelákalo, nechtěl jsem ztratit pohled na její soustředěný obličej... a vůbec... Odškodnil mě úchvatný pohled na její visící kozy, jak se jí natřásaly když tak zběsile mrdala proti mně. Objal jsem jí hýždě, rychle se dostal zeshora na poštěváčka a bez velkých něžností jí ho mrskal do stran nad mým mrdajícím a mrdaným údem. Kvitovala to slastnými vzdechy, ach, áách, nó, ták, teď to přijde... Ale zase nepřišlo.

Zase jsem byl dřív a zase utěrka.Překulila se na záda, myslel jsem že se vzdala. Že rezignuje. Blížím se k ní ústy, chci z jejích rtů slíbat tu krutou nespravedlnost. Ani to nechce. Tiskne mi hlavu dolů - chvíli nechápu - pak stále dolů až jsem se octl obličejem nejdřív v její chlupatici a když stále tiskne tak náhle v jejím žhavém rozkroku, na mokré kundě - prvně ji vlastně vidím - a náhle pochopím! Líbám ji tam (jak krásně voní!), vsávám její nymfy, lížu, pokouším se jazykem dostat dovnitř, ale ona mi vede hlavu teď trochu výš, i tohle pochopím a vsávám jejího poštěváčka. Vzrušeně šeptá "tak ne, jenom jazykem..."

Rukama si odtahne velké pysky do stran (tak moc velké je taky nemá), zvětšuje mi prostor a otevírá víc přístup ke svému klenotu, zázraku přírody a tajemství lásky. Rukama pohybuje, nahoru a dolů, opakuju její pohyby jazykem, vzdychá, začíná sténat, bez nápovědy zrychluju až začne řičet, pak ten triumfální výkřik... a odstrčí mou hlavu.Přisunu se k ní nahoru, teď už mě neodmítá, sama se přisává na má ústa. Chvíli se vášnivě líbáme když ona pocítí, že se na ni dole tlačím už zase ztopořeným údem. Vesele se usmála a rozverně povídá "máš pravdu... pojď, budeme zase prcat. Ten konec si dodělám sama, víš co myslím..."

Comments (0)

Subscribe to this comment's feed

Show/Hide comment form

Name

Website

Comment

smaller | bigger

Subscribe via email (Registered users only)

Write the displayed characters

Add Comment Preview